Aréna Dvě . Морган Райс

      P Ě T

      “BENE!” Vykřiknu a posadím se.

      Ale už je příliš pozdě. Za vteřinu na nás zaútočí.

      Jeden z nich přemohl Bena, zatímco zbylí dva po dvou skocích naskočili do naší lodi.

      Loď se divoce rozhoupe, jak obsadí naše plavidlo.

      Logan se vzbudí, ale ne včas. Jeden z mužů jde přímo po něm, má tasený nůž a chystá se jej zabodnout mu ho do hrudi.

      Mé reflexy se nastartují. Sáhnu po noži u svého pasu, nakloním se a hodím jej. Nůž letí vzduchem a přetáčí se.

      Je to perfektní zásah. Zabodne se přímo do mužova krku vteřinu předtím, než by bodl Logana. Bez života na něj zkolabuje.

      Logan se posadí a odhodí to tělo, které dopadne se šplouchnutím do vody. Naštěstí je dostatečně při smyslech, aby nejprve vyndal můj nůž.

      Dva další muži zaútočí na mě. Se sílícím světlem vidím, že to nejsou muži: jsou to mutanti. Napůl člověk, napůl nevím co. Ozářeni z války. Šílenci. To mě děsí: tyto typy, na rozdíl od Ruperta, jsou super silní, super divocí a nemají co ztratit.

      Jeden z nich se žene na Bree a Rose a to mu nemohu dovolit. Vrhnu se po něm a skolím ho na zem.

      Oba ztěžka padneme a loď se divoce houpe. V koutku oka vidím Logana, který se vrhá na toho druhého, těžce ho zasáhne a vrhá jej přes palubu.

      Dva z nich jsme zastavili. Ale třetí proletí kolem nás.

      Ten, na kterého jsem zaútočila já, se mnou zatočí a přitlačí mě k zemi. Je nade mnou a je silný. Natáhne se a těžce mě udeří do obličeje, cítím, jak mě pálí tvář.

      Rychle přemýšlím: pozvednu koleno a tvrdě ho narazím mezi jeho nohy.

      Je to perfektní zásah. Zamručí a žuchne sebou a v ten okamžik se napřáhnu a tvrdě ho udeřím loktem do obličeje. Zazní zakřupání, zlomím mu čelistní kost, pak zkolabuje na lodi.

      Hodím ho přes palubu a rovnou do vody. Byl to hloupý tah. Měla jsem mu nejprve vzít jeho zbraně. Loď se divoce rozhoupe, jak ji opustí jeho tělo.

      Nyní se otočím k tomu poslednímu a Logan udělá totéž.

      Ale ani jeden z nás není dostatečně rychlý. Proběhne kolem nás a z nějakého důvodu zaútočí přímo na Bree.

      Penelope vyskočí do vzduchu, vrčí a zakousne mu zuby do zápěstí.

      Třese s ní jako s hadrovou panenkou a snaží se ji setřást. Ale Penelope drží, ale nakonec ještě divoce zatřese a ona letí přes celou loď.

      Ještě předtím, než se k němu mohu dostat, chystá se vrhnout se na Bree. Srdce mi poskočí, když si uvědomím, že to nestihnu.

      Rose vyskočí, aby zachránila Bree a vstoupí mu do cesty. Ten Rose vyzdvihne vysoko, nakloní se a zakousne se jí do paže.

      Rose nadpozemsky vykřikne, protože jí zuby trhá maso. Je to nechutný, hrůzný pohled, který se mi navždy vryje do paměti.

      Muž se zakloní a chystá se ji znovu kousnout – ale nyní se k němu dostanu včas. Vytáhnu náhradní nůž ze své kapsy, napřáhnu se a připravuji se s ním mrštit.

      Ale ještě předtím mě Logan předběhne, zamíří svou pistolí a vystřelí.

      Všude se rozletí krev, jak toho muže střelí do zátylku. Ten zkolabuje na lodi a Logan přistoupí a vrhne jeho tělo přes palubu.

      Přispěchám k Rose, která hystericky křičí, ani nevím, jak ji utěšit. Odtrhnu pruh ze své košile a rychle jej obmotám kolem silně krvácející paže, snažím se zastavit krvácení, jak nejlépe mohu.

      V koutku oka spatřím pohyb a uvědomím si, že šílenec přitlačil Bena na mole k zemi. Zaklání se a připravuje se vykousnout kus z Benova krku. Otočím se a hodím nožem. Letí, točí se a zabodne se do mužova zátylku. Jeho tělo ztuhne a pak žuchne na zem.

      Ben se posadí a je jako omráčený.

      “Zpátky na loď!” křičí Logan. “HNED!”

      V Loganově hlase slyším zlobu a také ji sama cítím. Ben hlídal a přitom usnul. Nechal nás všechny vystavené útoku.

      Ben zavrávorá zpět na loď a v ten okamžik se Logan natáhne a odřízne provaz. Jak pečuji o Rose, která mi ječí v náručí, Logan se chopí kormidla, nastartuje loď a přidává plyn.

      Vystřelíme z průplavu za svítání. Dělá dobře, že vyrazil. Ty výstřely mohly někoho zalarmovat; kdo ví, kolik času máme nyní.

      Vyřítíme se ven z průplavu do purpurového denního světla a za sebou necháváme plavat několik těl. Náš úkryt se brzy změnil na místo hrůzy a já doufám že už jej nikdy neuvidím.

      Ženeme se znovu prostředkem Hudsonu, loď poskakuje, jak ji Logan žene. Jsem na pozoru, dívám se všemi směry a hledám známku po otrokářích. Jestli jsou někde poblíž, nemáme se už kam skrýt: zvuk výstřelů, křiku Rose a řvoucího motoru nás bezpochyby nedělají nenápadnými.