Koruna pro zabijáky. Морган Райс
© 2018 Morgan Rice. Všechna práva vyhrazena. S výjimkou povolení podle U.S. Copyright Act 1976, žádná z částí této publikace nesmí být, bez předchozího svolení autora, za žádných okolností reprodukována, distribuována nebo převáděna do jakýchkoliv jiných formátů, ani uchovávána ve sdílené databázi. Tento ebook je licencován výlučně pro Vaše osobní využití. Tento ebook nesmí být dále prodáván nebo darován ostatním lidem. Pokud chcete knihu sdílet s další osobou, zakupte si prosím další kopie. Pokud čtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Vaše použití, vraťte ji prosím a pořiďte si svou vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete usilovnou práci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaložit. Obsah této knihy je fiktivní. Jména, osobnostní charakteristiky, organizace, místa, události a konflikty jsou beze zbytku produktem autorčiny představivosti, nebo je jejich použití fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, ať již živými nebo mrtvými, je čistě náhodná.
OBSAH
KAPITOLA PRVNÍ
Sophia stála před Šlechtickou radou a snažila se nebýt ohromená nádherou toho všeho, ani tím, co se dnes mělo všechno stát. Okolo stála šlechta v oblecích, které zaměstnávaly ashtonské krejčí a švadleny několik týdnů, a vojáci ve svých nejlepších svátečních uniformách.
Nešlo samozřejmě jen o šlechtu. Rada se sice jmenovala Šlechtická, ale teď už v ní zasedali všichni, včetně obyčejných lidí sedících na lavicích a oblečených v čemkoli, co se dle jejich názoru hodilo pro tuto příležitost.
„Mám pocit, že se sem mé šaty nehodí,“ zašeptala Sophia ke Kate, která ji držela za paži. Její prosté bílé šaty působily až příliš obyčejným dojmem vedle všeho toho zlata a drahých kamenů, hedvábí a brokátu. I přes zásah městských švadlen se navíc stále napínaly přes její obrovské těhotenské břicho. Sienne, lesní kočka, se s měkkým předením otírala Sophii o nohy.
„Je to tvoje svatba,“ prohlásila Kate. „To ty jsi nejkrásnější žena v místnosti.“
„Naše svatba,“ podotkla Sophia. Náhodný kolemjdoucí by to ale ze sestřina vzezření nejspíš nepoznal. Kate na sobě měla vojenskou uniformu a Sophia pochybovala, že by se jí to někdo pokoušel rozmluvit.
„Samozřejmě ještě zbývá ta drobnost s tvojí korunovací,“ pousmála se Kate.
Sophia se opatrně nadechla a cítila, jak se přitom dítě v ní pohybuje. Musela se pousmát. Prožili spolu tak dlouhou dobu a ona stále ještě nemohla uvěřit, že už brzy bude matkou.
„Připravená?“ zeptala se Kate.
Sophia přikývla. „Připravená.“
Kate ji vyvedla ven a jásot přihlížejících davů Sophii udeřil jako zvuková stěna. Bylo tam tolik lidí. Sophia je všechny slyšela a cítila i přítomnost jejich myšlenek. Cítila mentální příval radosti od těch, kteří byli stejně nadaní jako ona sama, i když takových bylo opravdu málo.
„Kéž