Seznamte se, Agent Zero. Джек Марс
section>
Jack Mars
Jack Mars se jako autor série thrillerů LUKE STONE, která čítá sedm knih, řadí v USA mezi nejprodávanější autory současnosti. Z jeho pera rovněž pochází novinka a zároveň prequel série FORGING OF LUKE STONE, která prozatím sestává ze tří knih; a v neposlední řadě je Mars autorem série špionážních thrillerů AGENT ZERO, která prozatím čítá šest knih.
Jack si rád přečte všechny vaše názory, tak neváhejte a navštivte www.jackmarsauthor.com, kde se můžete přihlásit k odběru emailů, získat knihu zdarma a různé další dárky, propojit svůj Facebook a Twitter, a hlavně zůstat v kontaktu!
Copyright © by Jack Mars. Všechna práva vyhrazena. Pokud tak není uvedeno v Americkém Zákoně o ochraně autorských práv z roku 1976, žádná část této publikace nesmí být reprodukována, distribuována nebo předávána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, nebo uchovávána v databázi či vyhledávacím systému bez předchozího souhlasu autora. Tato e-kniha je koncesovaná pouze pro vaše osobní užití. Tuto e-knihu je zakázáno dále prodávat nebo předávat dalším osobám. Pokud chcete tuto knihu sdílet s druhou osobou, zakupte si, prosím, dodatečnou kopii pro každého jednotlivce zvlášť. Pokud tuto e-knihu čtete, aniž byste si ji zakoupili, nebo nejste prvním čtenářem této kopie, v takovém případě ji, prosím, vraťte majiteli a zakupte si vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete tvrdou práci tohoto autora. Příběh v této knize je fiktivní. Jména, postavy, podniky, organizace, místa, události a příhody jsou buď výsledkem představivosti autora nebo jsou použity fiktivně. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, ať už živými či zesnulými, je pouze náhodná.
Jacket image Copyright GlebSStock, použito na základě licence od Shutterstock.com.
KNIHY OD JACKA MARSE
SÉRIE ŠPIONÁŽNÁCH THRILLERŮ AGENT ZERO
SEZNAMTE SE, AGENT ZERO (Kniha č.1)
OBSAH
PRVNÍ KAPITOLA
DVACÁTÁ OSMÁ KAPITOLA
TŘICÁTÁ SEDMÁ KAPITOLA
„Život zemřelých je uložen v paměti žijících.“
— Marcus Tullius Cicero
PRVNÍ KAPITOLA
První hodina z celého dne byla vždy ta nejtěžší. Studenti se šourali do přednášecí auly na Kolumbijské univerzitě jako těžkopádné oživlé mrtvoly s prázdným pohledem a se smysly otupenými celonočním studováním nebo kocovinou, popřípadě kombinací obou. Na sobě měli povětšinou tepláky a včerejší trička a v rukou svírali papírové kelímky se sójovým moka latté nebo blonde roast či co vlastně v té době mládež pila.
Prací profesora Lawsona bylo vyučovat, dnes však poznal, že příchozí dav potřebuje po ránu povzbudit – nějaký mentální stimulant, který by nahradil kofein. Lawson dal studentům chvíli na to, aby našli svá místa a usadili se. Mezitím si svlékl své tvídové sako a přehodil jej přes opěradlo židle.
„Dobré ráno,“ pozdravil hlasitě. Jeho pozdrav několik studentů vytrhl z ranního deliria. Pár jich zvedlo hlavu v náhlém překvapení, jako by si teprve teď uvědomili, že došli do třídy. „Dnes si řekneme něco o pirátech.“
To si získalo trochu pozornosti. Někteří studenti zvedli oči, zamžourali přes clonu spánkové deprivace a snažili se určit, zda jejich učitel skutečně řekl „o pirátech“ nebo ne.
„Z Karibiku?“ zavtipkoval