.

      KAPITOLA SEDMÁ

      Stephania ani nemohla uvěřit tomu, že s Thanem byli svoji už šest týdnů. Vzhledem k tomu, že přišel Měsíční festival, muselo to tak být. Šest týdnů radosti a štěstí. Každý týden byl tak úžasný, jak si jen mohla přát.

      „Vypadáš úžasně,“ řekla, když si prohlédla Thana od hlavy až k patě. Sdíleli teď společné komnaty. V temně rudém hedvábí zdobeném rubíny a červeným zlatem vypadal jako postava z jiného světa. Stephania někdy ani nemohla uvěřit tomu, že ho skutečně získala.

      „Vypadám, jako bych byl celý od krve,“ odpověděl suše Thanos.

      „Což je tak nějak účel, vzhledem k tomu, že se festival pořádá u příležitosti krvavého měsíce,“ podotkla Stephania. Naklonila se k němu, aby ho políbila. Líbilo se jí, že to může udělat, kdykoli se jí zachce. Kdyby měli víc času, možná by toho udělala ještě mnohem víc.

      „Ani moc nezáleží na tom, co si obléknu,“ pronesl Thanos. „Když tě mám po boku, nikdo ze sálu z tebe nespustí oči.“

      Jiný muž by svůj kompliment možná pronesl vzletněji, ale na upřímnosti, s jakou ho pronesl Thanos, něco bylo. Pro Stephanii to znamenalo víc než všechny pečlivě sestavené básně světa.

      Krom toho, ona opravdu těžce pracovala na tom, aby získala ty nejkrásnější šaty z celého Delosu. Třpytily se všemi odstíny rudé, jako by byly ze živého plamene. Dokonce uplatila krejčího, aby se ujistila, že původní šaty, určené pro ženu z nižších vrstev šlechty, se nezvratně opozdí.

      Stephania nabídla Thanovi paži a on ji přijal. Vedl ji dlouhou hradní chodbou směrem k velké hodovní síni, ve které měli svatbu. Opravdu už to bylo šest týdnů, co byli svoji? Šest týdnů většího štěstí, než jaké kdy Stephania čekala. Společně žili v komnatách, které královna vyhradila pouze pro ně. Dokonce kolovaly zvěsti, že král plánuje Thanovi přenechat sídlo nedaleko města. Šest týdnů, kdy byli nejsledovanějším párem ve městě. Kamkoli přišli, budili rozruch. Stephania si to užívala.