Pokřik Cti . Морган Райс
kterou se tentokrát trefil do spánku dalšího z jezdců, vybaveného pouze obyčejnou helmici, která zakrývala jenom vršek hlavy. Náraz jej zbavil rovnováhy a on navíc instinktivně uhnul do druhé strany, čímž se zřítil na svého souseda a ten potom na dalšího. Několik dalších jezdců šlo tímto způsobem k zemi jako kostky domina.
Kolem Thorovy hlavy proletěl oštěp, potom kladivo a vrhací sekera. Jeho spolubojovníci také očividně nezaháleli. Jejich zbraně prosvištěly vzduchem a srazily se smrtonosnou přesností další jezdce, jejichž pád s sebou téměř pokaždé strhl ještě mnoho dalších.
Thor měl radost, že se jim tak rychle podařilo vyřadit tolik nepřátel, některé přímými zásahy, ale většinu díky zmatku, které ty zásahy vnesly do jejich sevřené formace. Padesátičlenná úderná jednotka se teď válela po zemi v oblacích prachu.
Jenže McCloudská armáda byla obrovská a teď bylo na nich, aby znovu udeřili. Když se Thor přiblížil na čtyřicet metrů, vrhlo po něm několik mužů své vrhací zbraně. Jedno z vrhacích kladiv se řítilo přímo proti jeho hlavě a jemu se podařilo ji na poslední chvíli sklonit. Těžký kus železa mu prosvištěl kolem levého ucha a téměř se o něj otřel. Okamžitě se musel na koňském hřbetě vrhnout zase na druhou stranu, aby se vyhnul dobře mířenému oštěpu, jehož špice tentokrát škrtla o Thorovo brnění a zanechala na něm škrábanec. Ostrý úhel dopadu zbrani naštěstí nedovolil proniknout dovnitř. Jako další přiletěla válečná sekera, kterou ale Thor viděl včas a tak se bez větších problémů stačil zaštítit štítem, který měl připevněný ke svému předloktí. Zbraň se zarazila do štítu, čehož Thor okamžitě využil, vypáčil ji a vrhl zpátky. Její ostří prolétl vzduchem, čiště rozťalo kroužkovou zbroj jednoho z nepřátelských vojáků a zakouslo se mu do hrudi. Muž vykřikl a zřítil se mrtev k zemi.
Thor pobídl Percivala ještě více. Řítil se teď přímo na hlavní z McCloudských řad. Před ním se rozkládal učiněný oceán válečníků. Byla to jasná smrt. Tasil meč, zdvihl jej vysoko nad hlavu a dal se do bojovného křiku. O zlomek vteřiny se k jeho pokřiku přidali i ostatní.
Brzy došlo k nárazu. Před Thorem se objevil velký válečník, který po něm vší silou seknul dvouruční sekerou. Mířil přímo na hlavu. Thor se sehnul a jak projížděl kolem, seknul mocně svým mečem, čímž nepřítele zasáhl do břicha. Ten vykřil a spadl z koně. Jak padal, neudržel už váhu těžké sekery, která se zasekla do hřbetu jeho koně. Ten se splašil a začal kopat kolem sebe, čímž uvedl ve zmatek několik nejbližších koní a ti pak široké okolí.
Thor zatím pokračoval dále ve svém útoku a řítil se přímo do středu nepřátel. Byly jich stovky, ale on byl odhodlán proklestit si cestu co nejhlouběji. Ze všech stran se na něj sypaly údery seker, mečů i palcátů, ale on jednomu po druhém uhýbal nebo je blokoval štítem, a nadále pokračoval skrz nepřátelskou formaci. Byl pro ty urostlé muže příliš rychlý a mrštný a oni jej, zdálo se, také silně podcenili. Brzy se ztratil uvnitř tělesa jejich armády a jenom jeho nejbližší okolí náhle vědělo, kde je, což ostatní uvádělo v ještě větší zmatek.
Rány se teď na něj sypaly ze všech stran, zbraně ocelově zvonily o jeho štít a brnění, které naštěstí zatím drželo. Thor blokoval jednu ránu za druhou svým štítem a mečem. Všechny ale zastavit samozřejmě nedokázal. Jedna rána mečem jej zasáhla do ramene a pronikla skrz. Zakřičel bolestí a sledoval, že se z rány ihned vyhrnula krev. Nárameník naštěstí zmírnil sílu dopadu dostatečně, aby čepel nepronikla příliš hluboko a přeťala svaly a šlachy, takže Thor nadále mohl rukou hýbat. Pokračoval v boji o holý život.
Bil oběma rukama do všech stran. Teď už byl kompletně obklíčený McCloudskými bojovníky. Jeho legionářští přátelé se však záhy probili až k němu a začali vázat nepřátelskou pozornost i na sebe. Třeskot zbraní zesílil. Celé okolí se teď proměnilo v jeden velký zmatek, vyplněný řinčením ocelových zbraní, naražejících na štíty, jedny o druhé i pronikající do brnění i kroužkových zbrojí. Kopí dorážela na hrudní pláty koní a oštěpy létaly vzduchem ve snaze prorazit pláty válečníků. Na obou stranách se ozývaly výkřiky.
Legionáři byli malou a mrštnou jednotkou, těžkým, pouze desetičlenným útvarem, který se rychle pohyboval těžkopádnou, ve zmatek uvedenou armádou, postrádající nadhled. Navíc se jim podařilo dostat se do úzké úžlabiny mezi dvěma skalkami, takže se většina válečníků, obklopujících celé okolí, nemohla k legionářům přímo dostat. Thor bojoval v jednom okamžiku se dvěma či třemi muži, ale ne s více. Ostatní na tom byli podobně a navíc si díky kruhové formaci, kdy se zadky jejich koní téměř dotýkaly, vzájemně mohli krýt záda.
Jednomu z válečníků se podařilo vyvést Thora z rovnováhy, čehož okamžitě využil a mocně udeřil válečným cepem proti Thorově hlavě. Než však stačil úder dokončit, vyskočil na něj se strašlivým skřekem Krohn, zaťal se zadními drápy do hřbetu mužova koně a silnými čelistmi se zakousl do ruky vedoucí cep. Potom ji jediným škubnutím hlavy utrhl v lokti. Muž začal vyděšeně ječet, zatímco z pahýlu jeho ruky stříkala krev. Cep proletěl vzduchem a zasáhl jiného McCloudského válečníka.
Svět se potom proměnil v jednu rozmazanou, krvavou a ukřičenou šmouhu. Thor se oháněl do všech stran a musel vynaložit každičkou kapku ze svých zkušeností z tréninku, aby se bránil, opětoval útoky a hlídal bezpečí svých bratrů i své vlastní. Naprosto přirozeně se v něm teď probudily všechny ty dovednosti, které denně a bez přestávek trénoval od okamžiku, kdy narukoval. Souboj s mnoha útočníky, útočícími ze všech stran, byl specialitou výcviku na Mlžném ostrově a tamní učitel Kibotu si dával notně záležet, aby chlapci tuto schopnost dovedli k dokonalosti. To, co bylo po většinu výcviku utrpením, teď najednou byla přirozenost. Začínal cítit slabou jiskřičku naděje, že pokud se situace nějak razantně nezmění, tak se tu takhle dokáží udržet ještě poměrně dlouho. Stále se samozřejmě strašlivě bál, ale jeho činy už nebyly jenom a pouze výrazem zoufalého hrdinství.
Jeho ruce i ramena však s pokračujícím bojem těžkly jako olovo. V uších mu zněla Kolkova slova:
Nepřítel nikdy nebude bojovat podle vás. Bude mít svůj vlastní způsob boje. Boj pro vás znamená něco jiného, než pro něj.
Nato koutkem oka zahlédl krátkého, zato však širokého, nepřátelského vojáka, který oběma rukama zvedl nad hlavu železnými bodci pobitý řetěz a chystal se jej zezadu přehodit Reecovi kolem krku. Reece jeho útok neviděl a chybělo jenom několik málo okamžiků, než jej voják zabije.
Thor na nic nečekal, vyskočil ze svého koně a zachytil muže těsně předtím, než stačil provést svůj úmysl. Oba se potom zřítili z koňského sedla a přistáli na zemi v oblaku prachu. Thor se několikrát překulil. Všude kolem dopadala kopyta rozdivočelých koní. Ani se nestačil nadechnout a muž už byl na něm. Zalehl jej a špičkami palců se pokoušel Thorovi vymáčknout oči. Vtom se ozvalo zapísknutí a jakoby odnikud náhle na mužových zádech seděla Estopheles. Okamžitě se zobákem pustila do jeho očí. Muž řval zděšením a povolil v sevření. Thor mu okamžitě zasadil silnou ránu loktem do poraněné tváře, čímž jej ze sebe setřásl.
Neměl ani zlomek vteřiny na to, aby se mohl radovat ze svého vítězství, a už byl tvrdě nakopnut do břicha dalším bojovníkem. Náraz byl tak silný a nečekaný, že se Thor ocitl znovu na zádech. Nad ním se objevil válečník, třímající těžké dvouruční kladivo, které vzápětí napřáhl, aby s ním rozdrtil Thorovu hruď.
Ten se odkulil stranou,