Чешская литература. Хрестоматия. Анастасия Сергеевна Пономарева

Чешская литература. Хрестоматия - Анастасия Сергеевна Пономарева


Скачать книгу
ах, представляет собой сборник неадаптированных текстов, задания к ним и небольшие словарики, а также краткую информацию об их авторах. Благодаря ключу к заданиям этот сборник может использоваться как для работы на курсах, так и для самостоятельного изучения.

      Хрестоматия по чешскому языку построена по хронологическому принципу и знакомит читателя с богатыми проявлениями чешского искусства слова: от самых его зачатков до сороковых годов XX века. Автор надеется, что сборник окажется полезным для всех, изучающих чешский язык.

      СПИСОК СОКРАЩЕНИЙ

      архаич. архаичное

      дееприч. деепричастие

      действ. прич. действительное причастие

      книжн. книжное

      кратк. прич. краткое причастие

      лат. латинский язык

      межд. междометие

      перен. в переносном значении

      повел. накл. повелительное наклонение

      притяж. притяжательное

      руг. ругательство

      сравнит. ст. сравнительная степень

      страд. прич. страдательное причастие

      уменьш. уменьшительное

      устар. устаревшее слово

      экспр. экспрессивное

      I. Počátky české literatury

      BYZANTSKÁ MISIE

      Roku 863 přišli z Byzance na velkomoravské země bratři Konstantin a Metoděj, které na žádost knížete Rostislava z dynastie Mojmírovců vyslal císař Michael III., aby dokončili pokřesťanštění země. Zavedli do bohoslužby, dosud latinské, slovanský jazyk. Za jeho základ vzali nářečí, kterým mluvili slovanští obyvatelé v okolí Soluně, odkud pocházeli, a Konstantin pro něj vytvořil samostatnou abecedu. Tím pádem byl vytvořen první spisovný jazyk Slovanů. Písmu, kterým Konstantin a jeho žáci na Velké Moravě psali, dnes říkáme hlaholice. Nejstarší českou literární památkou je Proglas. Tento text představuje veršovanou předmluvu ke staroslověnskému překladu evangelií. Proglas vznikl nejprve řecky a pak přeložili ho do staroslověnštiny. Nejznámější jsou dvě legendy Život Metodějův a Život Konstantinův. Specialisté uvádí tyto dva hagiografické spisy pod společným názvem Moravsko-panonské legendy. Jejich literární význam je výjimečný, protože řeč jde o první nepřeložené, originální staroslověnské texty, vznikající na Velké Moravě. Je v nich popsán život Konstantina a Metoděje. Zásadním dílem cyrilometodějské misie byla Staroslověnská bible.

      Staroslověnská literatura v Čechách

      Nejvýznamnějšími post-velkomoravskými staroslověnskými památkami jsou tři legendy. Nejstarší z nich byla pravděpodobně legenda Život svaté Ludmily. Nedochovala se, ale lze předpokládat, že vznikla na území Česka během 10. století. Druhou základní legendou byl Život svatého Václava (také První staroslověnská legenda o sv. Václavu). Vznikla v první polovině 10. století. Měla za účel popsat zavraždění knížete Václava bratrem Boleslavem a zdůvodnit jeho prohlášení za svatého. Důležitým znakem je, že na rozdíl od Života Konstantinova a Života Metodějova již nepřipomíná byzantské vzory. Také nejstarší duchovní píseň v Čechách byla staroslověnská: Hospodine smiluj se nad námi. Je možné, že vznikla na přelomu 10. a 11. století.

      ŽIVOT SVATÉHO VÁCLAVA

      Hle, nyní se naplnilo prorocké slovo, které řekl sám náš Pán Ježíš Kristus: Přihodí se zajisté v posledních dnech, a ty, jak se domníváme, jsou právě nyní, povstane bratr proti bratru svému a syn proti otci svému, a člověku budou jeho domácí nepřáteli. Neboť lidé budou k sobě nemilosrdní, ale Bůh odplatí jim podle skutků jejich.

      1. Byl jeden kníže v Čechách jménem Vratislav a jeho žena se zvala Drahomíra. I narodil se jim prvorozený syn a na křtu dali mu jméno Václav. Když povyrostl a bylo třeba mu udělit postřižiny, otec jeho Vratislav pozval k nim jednoho biskupa s jeho notářem i s jeho duchovenstvem. V chrámě svaté Marie byla proň odzpívána mše, a potom biskup vzal hocha a postavil jej na rohu stupně před oltářem a požehnal jej slovy: «Pane Ježíši Kriste, požehnej tohoto hocha, jakos požehnal všechny své spravedlivé.» A tak s požehnáním byl postřižen. Proto se domníváme, že hoch požehnáním tohoto biskupa a jeho zbožnými modlitbami počal růst chráněn milostí boží. Jeho bába Ludmila dala jej vyučit v knihách slovanských pod vedením kněze, a on si dobře osvojil jejich smysl. Vratislav pak jej poslal do Budče, tam se hoch počal učit knihám latinským a osvojil si je dobře.

      2. Když otec jeho Vratislav zemřel, dosadili Češi na dědičný trůn jeho syna, knížete Václava. Jeho bratr Boleslav vyrůstal pod ním, neboť oba byli ještě malí. Ale matka jejich Drahomíra zajistila zemi a spravovala lid, dokud Václav nedospěl, a když dospěl, sám se jal spravovat svůj lid. Měl čtyři sestry, ty provdali a vybavili do různých knížectví.

      Milostí boží vskutku kníže Václav nejen se dobře naučil knihám, ale i ve víře byl dokonalý. Všem nuzným prokazoval dobrodiní, nahé odíval, lačné krmil, pocestné přijímal podle slov evangelia, vdovám nedával ukřivdit, všechny lidi chudé i bohaté miloval, přisluhoval služebníkům božím, kostely zlatem zdobil. Ježto věřil celým srdcem v Boha, konal za svého života všechny dobré skutky, jaké jen mohl.

      3. I zpychli mužové čeští, vždyť kníže jejich byl ještě mlád, a ďábel vnukl jim do srdce dřív, jako do srdce Jidášovi, zrádci Páně, aby povstali proti svému pánu Václavovi jako Židé proti Kristu. Neboť je psáno, že každý, kdo povstává proti svému pánu, podoben je Jidáši. Ti tedy namluvili Boleslavovi: Bratr Václav tě chce zabít a dohodl se o tom se svou matkou a se svými muži.

      Ti zlí psi i Václava předtím navedli, aby vyhnal svou matku bez viny. Ale Václav byl si vědom, co je to bázeň boží, a ulekl se slova, jež dí: Cti otce svého i matku svou a milovat budeš bližního svého jako sebe samého. Aby splnil všelikou spravedlnost boží, přivedl svou matku nazpět a velmi se kál a s pláčem pravil: «Pane Bože, nepokládej mi to za hřích.» A připomínal si též slovo proroka Davida, jenž řekl: Hříchů mé mladosti a mých nevědomostí nevzpomínej, Pane.

      Kál se tedy a ctil svou matku, ona pak se radovala z jeho víry a z dobroty, kterou konal. Neboť nejenže chudým a ubohým a pocestným a mnohým jiným prokazoval dobrodiní, jakož jsme shora řekli, nýbrž vykupoval i ty, kteří byli prodáni do otroctví. Na všech hradech vystavěl kostely velmi krásně a v nich se postaral velkolepě o služebníky boží z mnohých národů, kteří tam konali bohoslužby dnem i nocí podle ustanovení božího a jeho služebníka Václava. A jak mu Bůh vložil do srdce, vystavěl kostel svatého Víta.

      4. Boleslavovi však, bratru jeho, který byl proti němu naveden, zasel ďábel zlobu do srdce, aby jej zabil, a tak nebyla spasena jeho duše na věky. Když se přiblížil den svatého Jimrama, jemuž byl svatý Václav zbožně oddán a veselíval se v ten den, ti zlí psi pozvali Boleslava a konali s ním ďábelskou poradu o jeho bratru Václavovi, jako kdysi Židé o našem Pánu Ježíši Kristu.

      Kdykoli se někde slavilo posvěcení chrámu, jezdíval Václav do všech chrámů. I vešel do hradu Boleslavova v neděli na svátek Kosmy a Damiana. Když vyslech mši, chystal se


Скачать книгу