Чешская литература. Хрестоматия. Анастасия Сергеевна Пономарева
Co je odpustek?
4. Jakým jazykem kázal Hus pro prostý lid?
5. Kdy je svátek J. Husa?
IV. Humanismus a renesance v české literatuře
Pod vlivem Evropy se dostal humanismus do Čech, kam byl přiveden především cizinci a českými studenty vracející se ze zahraničních univerzit. Čeští humanisté inklinovali k soudobým duchovním proudům a jejich snem bylo povznést českou literaturu na evropskou úroveň. Hlavním cílem česky píšících činitelů bylo dokázat, že český jazyk je vhodný pro překlad nejlepších světových díl na úrovni originálu. Základní žánry jsou kronika, české a latinské verše, drama. Oblíbeným žánrem se stal však cestopis. Jedním z autorů cestopisů byl Václav Vratislav z Mitrovic (1576—1635), autor deníku Příhody Václava Vratislava, svobodného pána z Mitrovic ze své cesty do Turecka.
Václav Vratislav z Mitrovic
Václav Vratislav z Mitrovic (zvaný Tureček, 1576—1635) byl český šlechtic, známý v české literatuře pro svůj poutavý cestopis, v němž popisuje své zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši. Roku 1591 se s poselstvem císaře Rudolfa II. dostal k tureckému sultánovi do Konstantinopole (dnešní Istanbul), kde obvilnili ho ze špionáže, zatkli a rok a půl strávil na galejích a dva roky v nejhorším tureckém vězení v Konstantinopoli.
O bytu císařského poselství v Konstantinopoli (úryvek)
Mají také prostí Turci mnoho pověrků, mezi jinejmi i tento sme viděli: kde kterej z nich papír na zemi uhlídal, hned jej s uctivostí zdvihl a do škuliny vstrčil, rovně jako u nás, když chléb na zemi leží, jej mnozí políbí, a aby po něm nešlapali, na stranu odloží. Když sme se pak na příčiny té vážnosti k papíru a schování jeho ptali, pravili nám naši jančaři, že Turci papír u veliké vážnosti a poctivosti mají, protože se na něm jméno boží píše: a protož nejmenší škartičku na zemi ležeti nedopouštějí, neb v čas posledního soudu, když Mahomet následovníků svejch Musulmanův povolá z těch míst do nebe, v nichž pro hříchy, kterých se zde dopustili, pokuty nesou, aby je věčného blahoslavenství účasné učinil (jinou cestou nelze k němu přijíti nežli přes veliký, železný rošt ohněm rozpálený, přes nějž každý bosýma nohama jíti musí), tu hned veliký div se stane, nebo všeliký ten papír, kterýž tak skrze ně od pohany zachován byl, nenadále se tu kdes vezme a pod nohy jejich podestře, pomoc jim čině, aby žádné bolesti ani škody od ohnivého železa nepocejtili; taková jim odplata bude za to, že papíru poctivost učinili. Protož nám též za zlé měli, vidouce, an čeládka papíru k nejmrzutější a nejpotupnější potřebě užívala; abychom toho se činiti varovali, prosili. K tomu ještě Turci ani květu růžovému na zemi ležeti nedají, protože, jakož někdy staří pohané růži skrze Venuši pošlou bejti pravili, tak tito pověrčiví lidé na to se dali namluviti a věří, že z potu Mahometa vyrostla. Ale již přestanu, abych se daremnými takovými klevetami zbytečně nezaneprazdňoval.
Slovníček
pověra суеверие, поверье
jinejmi=jinými
sme= jsme
škulina щель
vážnost уважение
jančar (turecký pěší voják) янычар
následovník последователь
škartička бумажка, карточка
pokuta штраф, здесь: наказание
rošt решетка
všeliký= všelijaký всякий, разный
neb=neboť потому что, так как
nenadále внезапно
nepocejtili=nepocítili не почувствовали
poctivost уважение, честь, достоинство
potupný позорный, унизительный
mrzutý досадный, неприятный
daremný напрасный, излишний
kleveta сплетня
namluvit убедить, внушить
I. Určite, jaký význam mají rusko-česká homonyma
важность vážnost
воровать varovat
клевета kleveta
отрок otrok
охота ochota
печень pečeně
взор vzor
наглый náhlý
склеп sklep
позор pozor
ягода jahoda
власть vlast
II. Doplňte správné tvary životných maskulin v nominativu plurálu.
Vzor: Turek – Turci, Jančar- Jančaři
kluk, Nor, pták, pstruh, soudruh, Evropan, Ir, Arab, Skot, filozof, generál, fotbalista.
III. Vysvětlete rozdíl mezi slovy.
1. přemluvit 3. domluvit
2. namluvit 4. pomluvit
IV. Povězte o své cestě do zahraničí. Jaká byla krajina? Co se vám líbilo?
V. České národní obrození
České národní obrození je proces formování novodobého českého národa, který probíhal v letech 1750—1815. Jeho vedoucí představitelé se snažili pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a uskutečnili to pomocí literatury. K první generaci obrozenců patřil Gelasius Dobner a zejména jeho žák Josef Dobrovský. Klíčovými osobnostmi druhé generace byli Josef Jungmann, Ján Kollár, Pavel Jozef Šafařík, Václav Kliment Klicpera a František Ladislav Čelakovský. K třetí generaci patří Karel Hynek Mácha (veršovaná skladba Máj), Karel Jaromír Erben (sbírka Kytice), František Palacký (Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě), Božena Němcová (Babička) a Josef Kajetán Tyl, který je obecně známý jako autor textu Národní hymny.
Josef Kajetán Tyl
Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 – 11. července 1856) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Ve 30. letech 19. století založil Ochotnické divadlo na Malé Straně. Tyl psal báchorky, historické hry a hry se společenskou tematikou. Mezi sociální hry patří Paličova dcera, kde je dcera vyhnána z domu otcem alkoholikem, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, v níž poprvé zazněla česká státní hymna Kde domov můj.
